Naše vystoupení
2011
Drakiáda 2011
XV.bál + vynášení Smrtholky
2010
Itálie 2.- 11.7.2010
zájezd na Slovensko
14.dětský bál a vynášení Smrtholky
2009
Drakiáda 09
Výroční koncert 3.10.09
Lázně Velichovky 1.6.09
Víkend s folklorem 09
K příležitosti 30. výročí založení našeho folklorního souboru, bylo vydáno DVD, které zachycuje zvyky,písně a tance v průběhu celého roku.
Zájemci se mohou ozvat na dfscervanek@seznam.cz
 
Posvícení Stračov /4.9.2017/
Je tu nový školní rok a s ním hned první vystoupení souboru. V pondělí 4.9. jsme byli hosty posvícenského pondělí ve Stračově. Malí tanečníci se museli činit, aby po prázdninách oprášili repertoár a zvládli to opravdu dobře. Muzika potěšila všechny několika zcela novými písničkami. Naše téměř hodinové pásmo bylo po zásluze odměněno osobní pochvalou od pana místostarosty Součka, ale i od mnohých jiných vděčných diváků. Moc děkujeme za příjemnou atmosféru, kvalitní ozvučení i předem objednané krásné počasí!

5

DRAKIÁDA 2011 - chata Perla Orlické Záhoří
14.-16.10.11

Tak tu máme opět podzim a naši oblíbenou drakiádu. Naše víkendové pouštění draků začalo páteční večeří. Večer jsme si každý připravoval nejspolehlivější taktiky na vypouštění draků.
V sobotu jsme se probudili do krásně mrazivého, ale slunného rána. K naší nelibosti nefoukal ani malinkatej větříček. Nezbývalo nám nic jiného, než se jít trochu projít do okolí a kochat se krajinou. Procházka se trochu protáhla a ušli jsme asi 8km. Naše trasa vedla z Šerlichu na Malou Deštnou, dále jsme pokračovali na Velkou Deštnou a zpět k chatě Bedřichovka v Orlickém Záhoří. Trasu zvládli i ti naši nejmenší a cestou jsme nasbírali plnou tašku hub. Odpoledne přeci jenom začal foukat vítr a mi mohli ukázat naše draky přímo v akci. Večer jsme si zahráli společenské hry a Radek nám zahrál na kytaru.
V neděli ráno jsme se začali pomalu balit domů. Někdo odjížděl hned po snídani. Ten kdo zůstával do oběda, tak se ještě pustil do pouštění draků, lezení v lanovém centru a hraní minigolfu.
Tak příští rok opět AHOJ a připravte si nové modely draků.

foto od Tomáše Brunclíka foto....

XV. dětský hradecký bál a vynášení Smrtholky
9.+10.4.2011

Rok se sešel s rokem a opět tu máme loučení se zimou. Tento víkend jsme si užili folkloru až nad hlavu.
Vše začalo již v pátek,kdy přijel náš hostující soubor z Písku PÍSEČÁNEK. Zajímavé to pro nás bylo v tom, že jsme jeho členy ubytovávali v rodinách a všichni jsme byli netrpěliví, s kým se to vlastně seznámíme.
Písečánek dorazil do Hradce asi v 19.hod, a tak jsme všichni trávili páteční večer doma a nabírali síly na sobotu. Tu jsme zahájili návštěvou Bílé věže a prohlídkou Hradce z ptačí perspektivy. Potom jsme se vydali do Labyrintu divadla Drak, kde jsme poznali zákulisí loutkového divadla a mnohé jsme si mohli vyzkoušet.
Po rychlém obědě a odpočinku v rodinách jsme zahájili XV. DĚTSKÝ HRADECKÝ BÁL v KD Adalbertinum. Sem za námi přijeli ještě kamarádi z Jičína ze souboru JIČÍŇÁNEK a děti ze souboru KUŘÁTKA z Chrudimi. Odpoledne to bylo náročné, ale naučili jsme se mnoho nových písniček a tanců.
V neděli odpoledne jsme spolu s Písečánkem a souborem Dupák ukončili zimu vyhozením Smrtholky do Labe a přivítali dlouho očekávané jaro. Víkend se blížil ke konci a nám už nezbývalo nic jiného, než se rozloučit s kamarády z Písečánku a popřát jim šťastmou cestu domů a jen doufát, že se zase opět brzo někde potkáme.

foto od V. Flugrové bál.... ***Smrtholka....

Zájezd do Itálie - tak trochu pracovní
2.7.- 11.7.2010

Po nečekaném zpožděném odjezdu jsme po 8 hod. ranní v pátek 2.7. odjeli směr Itálie.
Cesta probíhala klidně, když jsme projížděli Alpy, tak nás překvapil nádherný západ slunce, východ jsme již viděli nad mořem. Do cíle cesty jsme dorazili v 11 hod v sobotu 3.7.

U recepce již na nás čekala Iva s Radkem, Monikou a Františkem, kteří jeli autem. Po nahlášení a dalších procedurách nezbytných k ubytování, jsme se šli podívat po okolí a vykoupat se v moři. Kolem 17hod. jsme konečně dostali klíče od našich bungalovů. Po vybalení a rozkoukání po okolí šly větší děvčata k Radkovi uklidit verandu (během dne totiž nabízel tomu, kdo mu přijde uklidit 2 eura) a byl trochu překvapen, když po něm vyžadovaly slíbenou peněžní odměnu, nakonec ji musel vyplatit a poté již raději nikomu nic nenabízel.

Bungalovy jsme měli celkem pohromadě, jen Vohlídkovi a Špačkovi byli přes cestu od ostatních (měli zrekonstruovaný bungalovy s kuchyňkou vevnitř), ostatní byli ve dvou řadách s kuchyňkou venku. V naší části kempu jsme měli bazén, k moři jsme se nechávali vozit minibusy (jezdily kyvadlově celý den) nebo jsme chodili pěšky cca 10 min. chůze.
Každý den jsme se scházeli u moře, kde byla spousta zábavy – koupání, hrátky v písku, ale taky např. plážové cvičení s Klárkou. Procvičila se klasika, folklor, jóga i břišní tance J, ale nejvíce nás bavila klasika. Někdy jsme raději zašly jen k bazénu, to podle chuti každého …

Na pláži se čile obchodovalo s prodejci všeho možného i nemožného. Na začátku pobytu si např. Katka Nedvídková koupila krásné bílé šaty. Jindy si Radek koupil hodinky, Mikuláš si pořídil létajícího draka, děvčata včetně Ivy si nakoupila korále všeho druhu. Poslední den si zase Dana A. pořídla nové plavky J.

Na úterý jsme si zajistili výlet lodí po moři s prohlídkami jeskyní, vykoupáním se na kamenité pláži a potom prohlídku Vieste. Vše jsme zakončili večeří v místní restauraci. Na výběr bylo ze tří menu – mořské plody ( to si dala většina dospělých J), lazáně menu a nebo pizza menu (to si dala většina menších dětí J). K pití neomezeně nealko, červené a bílé víno – moc dobré, zmrzlinu a na závěr „limončíno“  pro dospělé J. Pro zábavu dětí majitel rozdal metrové brčka a bylo velmi zajímavé pozorovat jak si  nimi někteří poradí. Když přinesli hlavní chod k menu mořských plodů, vybral si majitel Kikinu V. jako hostesku na pózování pro fotografy ….

Ve středu si část z nás zajela do Vieste na nákupy místní dopravou.Vohlídkovi a Špačkovi do města vyrazili v pátek dopoledne a navštívili místní trh… Ve čtvrtek Klárka, Monika, František a další vyjeli na celodenní výlet lodí na Trimity, počasí jim přálo a moc si to užili. Ze středy na čtvrtek jsem s většími děvčaty vyrazily na východ slunce k moři, byl to nádherný zážitek, který jsme si druhý den zopakovali J společně s Klárkou.

Téměř každý večer jsme se sešly u některého bungalovu (většinou u Ondráčkových J), kde jsme poseděly, zazpívali …děti, větší holky a Martin hrály různé hry ….

Na páteční večer se Klárka s Ivou snažili dojednat pro děvčata vystoupení, ale bohužel jazyková bariéra a taky trochu neochota Italů to zkazila a k vystoupení nedošlo. Nicméně, když se děvčata ustrojila do krojů a v naší části kempu si zkoušela co budou tancovat měla dost diváků a když jsme se přesunuly k pláži, tak se s nimi spousta lidí nechala fotit . Během galavečera rodinka Vohlídkových vyhrála váhu a tak se na podium dostala alespoň malá „krojovaná“ Kačka J.

V sobotu ráno jsme zabalili, uklidili bungalovy, minibusy se daly odvézt k recepci, kde nám uschovali zavazadla a do odjezdu jsme strávily poslední den na pláži. V 17hod. přijel autobus, my jsme nasedly a vyrazily na cestu zpět. Do HK jsme dorazili po 24 hod. cestě v neděli 11.7..
Všem se moc pobyt líbil a všichni  se těšíme, že za rok zase vyrazíme ….


Míša a Vendula Flugrovi

Liptovský Mikuláš /Slovensko/ 10.-13.6.2010

Čt 10.6.
Po 13. hodině odjíždíme od Média s velkými kufry plnými dárků a mikin a kalhot a botasek, protože na sobě máme jen lehké šatstvo, sandálky a sluneční brýle. Po kontrole pasů, pojištění, prášků, krojů a rekvizit oceňujeme klimatizovaný autobus. Poslední českou zastávkou je Makov. Vojta – protože jsme přeci na hranicích – si pro jistotu bere na louku cestovní pas. Kolem 21. hodiny přijíždíme do Liptovského Mikuláše, kde nás na parkovišti u Hypernovy už netrpělivě vyhlížejí děti i rodiče z Ďumbieru. K jejich překvapení odbočujeme na druhou stranu a v objížďkách pracně hledáme cestu zpátky. Přivítání je veliké, přišla i teta ( čti: těta) Ľudka a vysvětlovala, že někteří nemohou ubytovat své kamarády „lebo majú kiahně“. Po krátkém pátrání, co že to je za zvíře, se domlouváme, že jde o neštovice. Zbytek prvního večera patří novým rodinám.

Pá 11.6.
Začínáme vystoupením pro mateřské školy v loutkovém sále kulturního domu. Představujeme dětem české a slovenské kroje – naši prý mají „cvičky a těpláky a chýba im klobúk“. Narážíme na slovo selka. Ještě že jablko zní skoro stejně a znamená totéž. Úžasné publikum !  V krojích přejíždíme do Liptovského Jána, kde nás už čeká publikum pestřejší ze zdejší školy a školky. V tělocvičně je horko, venku ještě větší, ale všichni se snaží předvést co nejlepší výkon. Muzika se s největším zápalem vnořila do slovenské písničky Počkaj ma, šuhajko a do folkové úpravy rumunské lidovky Včelín. Po vystoupení máme za odměnu oběd ve školní jídelně a jako poloviční bonus se ukázala zajížďka k místnímu koupacímu minerálnímu prameni. Iva totiž doporučila jen asi polovině dětí plavky s sebou, tak druhá polovina zvažovala, co ze svršků namočit , protože nás čekal ještě rozchod na pěší zóně v Mikuláši. Patrik ho málem absolvoval ve slipech, protože kraťasy použil jako plavky, Vojta pro změnu namočil postupně obojí – prý aby bylo vidět, že se koupal. Petr J. si ještě ve škole odložil městskou kartu hradecké MHD, kterou v Liptovském Jánu patrně nezbytně potřeboval. Bohudík ji našli, bohužel až po našem odjezdu. Rozchod v Mikuláši funguje jako rozchod jen částečně – opět se scházíme v cukrárně na zmrzlině. Euro je podivná měna – malí mají „jen pětikačku“…
Dnešní koncertní šňůra ještě nekončí – večer ji korunuje vystoupení v kinosále v lázních Lúčky. Diváků sice nebylo mnoho, ale dobře se s námi bavili. Pěkně tu vyznělo pásmo Čarování. Jen kdyby se Pája M. nepokoušela akčně bourat kus jeviště. Lehce to odnesl kotník.
Přijíždí i ujo Vlado – vedoucí slovenské muziky, který loni nadšeně učil naši muziku slovenské písničky.

So 12.6.
Dopoledne absolvujeme společné setkání s Ďumbierem v jejich zkušebně v cévéčku (CVČ = Centrum volného času). Trochu muzicírování, trochu tanec ( Šimi, šimi sem), společný guláš, převlékání, česání a hurá do zábavního aquaparku Tatralandia. Dnes zahajují sezónu, otevírají asi patnáctý tobogán, ale zdarma koupání je potřeba si nejdřív zasloužit. Malé podium je sice kryté, ale i přesto je hic. A diváky sluneční výheň hlediště právě neláká, vydrželi jen Radek a Zuzka, ostatní přihlíželi spíš pod slunečníky od stánků s občerstvením. Konečně koupání ! Lidi, lidi a lidi. Výhra – odjíždíme beze ztrát! Dokonce i malá Slovenka Ivanka se našla chuděra u brány.

Ne 13.6.
Ráno je opět sraz v cévéčku, oba soubory míří do nám už známého skanzenu Pribylina. Malá Martinka kurýruje břichabol coca-colou, nakládáme zase všechna zavadla ( no, nějaké drobnosti ještě chybí…), jsou téměř nedotčená, protože nám na celý pobyt stačily kraťasy a tričko. V Liptovském Jánu vyzvedává slovenský autobus slavnou Petrovu lítačku. Podepisujeme pohled Markétce J., která ochořela a musela zůstat v Hradci. Táboříme v novém velkém objektu, který tady postavili díky natáčení filmu Báthory, vystupujeme zvlášť i společně, prohlížíme si skanzen, loučíme se a slibujeme, že zase brzy něco společného vymyslíme a zorganizujeme. Cesta zpátky byla nějaká rychlejší, tak ještě v Rožnově pod Radhoštěm využíváme právě vrcholící Rožnovské valašky a chvíli si pro změnu hrajeme na folklorní festivalové diváky.
Díky, Ľudko, Zuzko, Moniko, Janko, Ďuro, …  a příště zase u nás !

(Im)

XIV. dětský hradecký bál a vynášení Smrtholky
20.-21.3.10

"JARO NÁM NASTÁVÁ,
SLUNCE JASNĚ SVÍTÍ,
STROMY SE NÁM ZELENAJÍ,
PTÁČKOVÉ ZPÍVAJÍ,
ROZVÍJEJ, SE KVÍTÍ."

Tak touto písničkou a mnoha dalšími písničkami a říkadly jsme v neděli 21.3.2010 vyprovodili Smrtholku a přivítali jsme dlouho očekávané jaro. I přes trochu pošmourné počasí nám přišlo do Jiráskových sadů pomoct Smrtholku vynenést mnoho našich příznivců. Nejprve jsme ji v altánku ustrojili a potom průvodem za podpory muziky a zpěvu jsme ji donesli k soutoku Labe a Orlice, kam byla vhozena a tím byla zima v Hradci ukončena.

Abychom to jaro pořádně oslavili, tak jsme si v sobotu 20.3.10 pořádně hodili škrpálem na 14tém dětském hradeckém bále v Adalbertinu. Tančili jsme zde za doprovodu naší muziky Červánku, muziky Kvítku a svým uměním nás přijela potěšit Kuřátka z Chrudimi. Na konci bálu jsme všechny přítomné naučili naší písničku a tanec "Jede sedlák z posvícení", aby nás příště na ten tanec bylo víc.

Drakiáda 2009 byla. Tedy - ta byla !
Chata Perla 16.-18.10.09

   Letošní drakiádu v polovině října zaskočila sněhová kalamita. Operativně jsme přibalili rukavice, kulichy, sněhule, boby, pekáče, sáňky a sněhové řetězy. Začátek nevypadal právě růžově. Ivaně na poslední chvíli onemocněla „dopravní“ rodina, jediný autobus z Deštného nečekal na cestující od Hradce, a tak ve větrné chumelenici zoufale sháněla kohokoli, kdo by ji převezl s batohem, taškami a kytarou pod padajícími větvemi přes Šerlich. Když se na páteční večeři sešlo místo 30 lidí jen asi 10 strávníků, kuchařky se netvářily právě nadšeně. Naštěstí se ještě v průběhu večeře počet rozrostl na 26. Páteční večer jsme věnovali zabydlování, seznamování a muzicírování. Někteří se jen těžce loučili s myšlenkou na venkovní opékání.
   Sobota. 30 cm sněhu. Dopoledne společně vyrážíme se zimním náčiním na sjezdovku u Bedřichovky. Táta Horák vyšlapává bobovou dráhu – prý aby tu po něm aspoň něco zůstalo. Mamka Jitka mu trpělivě asistovala při marném pokusu rozmotat a vypustit nad hlavu žluté létající křídlo. Větší štěstí měla Katka Nedvídková, která vynalezla způsob pouštění draků v bezvětří a na sněhu – při sjezdu na bobové dráze se za ní drak nadějně třepotal. Povzbuzena úspěchem brodila se skoro až na Velkou Deštnou. Přidala se k ní i Eliška Altmanová a prý až na vršku sjezdovky slyšela, jak se všichni dole chechtají její sněžné akrobacii. Do odpoledne sice bobová dráha mírně odtála, to ovšem nebránilo závodům o nejdelší dojezd. A zde pořadí vítězů : 1. Adélka Matějíčková, 2. Anička Vernerová,  3. Lída Žlábková. Úspěšné byly i tandemové, tří- až čtyřčlenné experimentální jízdy, vlakové soupravy i jízdy igelitové – byť mamka Hlaváčková jen tak tak doběhla z kopce se řítícího na igelitu ležícího syna Pavlíka. Znavenější část drakiádníků se u chaty Perla věnovala budování iglú, stavbě sněhuláků, sněhokoček a dalších. O největšího sněhuláka se zasloužila nejmenší Adélka Šatavová. Stavby byly velmi kvalitní – osobně to namátkovými demoličními zkouškami prověřoval Míša Brunclík. Večer patřil tanečnímu show malých slečen. Pro Ivanu a Vaška rezervovaly manažerky představení dokonce V.I.P. místa v první řadě. Po galaprogramu vtáhla děti do her mamka Verča a bavič Jirka Altman, zatímco Ivana si lámala hlavu průběžným sčítáním lidu. Opravdu nás bylo 41 a ne 39 – ke zmatkům přispěl Vašík Drašner, když se místo odchodu na večeři zapomněl na chatě, a Hynek, který pro něj drandil na koloběžce, zapůjčené od nejstaršího Drašnerovic Vojty. Večer velké slečny v doprovodu Hynka, který ostatně o kolektiv pokoje č. 8 svědomitě pečoval po celou dobu pobytu, ještě napsaly diplomy pro účastníky.
   Neděle. Dopoledne rozdáváme diplomy, a to my i děti. Za velkého jásotu byl oceněn i nejmladší účastník – dvouměsíční Mireček Drašner. Loučíme se s částí drakiádníků a zájemci se vydávají po včera prošlápnuté pěšině do nedaleké polské Lasówky. V kostele, který jsme pozorovali po léta při každé cestě z jídla z Bedřichovky, právě končí nedělní mše – konečně si ho můžeme tedy prohlédnout i zevnitř. Od faráře se dozvídáme, že je zasvěcen Sv.Antonínovi. Kolem poledne na chvíli vykouklo i sluníčko. Iglú se zmenšila, sněhomedvědovi vypadlo kaštanové oko. Dle přesného přepravního scénáře se postupně nakládáme do zbylých aut.
( Im)

P.S.
Anežka Altmanová si nezlomila ruku ani nohu.
Vítězný drak zůstává Katkou opuštěn na botníku.
Brunclíkovi zanechávají v pokoji navigaci, ale záhy se vracejí. Je to jasné - nevěděli, kudy kam.
A kluci Drašnerovi si pro jistotu nechávají pro příští pobyt pod polštářem pyžámka.
Vašek ještě následující den pátrá po čepici, ale ta tam, pokud vím, zatím opravdu nalezena nebyla…

30 LET ZALOŽENÍ
4.10.09

Dne 3.10.2009 se v Adalbertinu konal koncert k 30.výročí založení souboru.
Červánek v pořadu propojil natáčené DVD se živými vstupy tanečníků a muziky. Překvapivě na rozdíl od generálky se vše odvíjelo přesně dle scénáře. Prošli jsme zvyky a písněmi od Nového roku přes jaro, léto a podzim až ke Štedrému večeru. Mezi koledami zbylo DVD a knížka, a to byl důvod k tomu, abychom vše pokřtili. Jako hradeckýsoubor jsme DVD pokřtili vodou z nedaleké Císařské studánky. Knížce jsme mnoho štěstí do života popřáli čočkou. Křtu se ujali za zakladatele souboru manželé Konířovi, za město Hradec Králové Mgr. Aleš Mokren. Na pódiu nechyběly i autorky Lída Žlábková /knížka/ a Jolanka Brannyová /režie a střih DVD/.
Velký aplaus po přestávce sklidila skupina s transparentem OLD STARS ČERVÁNEK za pásmo Mlynáři. Jeho autor, přítomný Richard Koníř, výkon ocenil slovy, že lépe zatancované Mlynáře ještě neviděl.
S dobře utajeným číslem se na pódiu s kovbojskými klobouky představily dívky z Červánku. To, co nacvičily za zády vedoucích, publikum značně ocenilo.
Rodiče a děti připravili pro vedoucí souboru hezké poděkování - diplomy s fotografiemi z vystoupení i s podpisy účastníků.
V závěru oficiální části večera překvapila naše muzika. Za pěvěcké podpory souboru uvedla české a sloveské písně. Publiku vyrazila doslova dech podáním písně Folkloreček od bratrů Ebenů. Taneční variace zde zdařile podala dvojice Klárka Ježková a Honza Zajíc, o umělecký dojem se zasloužila muzika Červánku.
Kvitujeme, že neoficiálního muzicírování se poté ujali Pavel Branda - housle /kdysi houslista Červánku,nyní primáš Hradecké cimbálové muziky/, Aleš Mokren - klarinet /vedoucí odboru kultury magistrátu/, Aleš Kmoníček- kontrabas, Richard Koníř - kytara a další.
Poděkování za zdařilou akci především patří rodičům a příznivcům, kteří se na tomto projektu podíleli a neboalespoň drželi palce.
Už se těšíme, až nám bude 35!!!!!!

Ivana Musílková
Dětský den v Lázních Velichovky
1.6.09

1. 6. 2009 jsme jeli vystupovat do Velichovek na den dětí.
V autobuse jsme se učesali. Když jsme dojeli, tak jsme se převlékli do krojů. 2. ročník tancoval Řemesla, Vlaštovky a místo přípravky Jarní. Velký zpívali a zatancovali Kuželku a Svobodníky, ke kterým jim 2. ročník zazpíval.
Pak jsme měli hodinu volna - kdo chtěl, soutěžil nebo skákal na skákacím hradě. Všem se nám tam tak líbilo, že jsme z  autobusu volali domů, že přijedeme později.
Doma jsem vyprávěla jaký to byl dobrý den.

Markéta Jahodářová

XIII.Víkend s folklorem 09
30.4.-2.5.09

Na tento víkend jsme se moc těšili.
Na celý víkend k nám přijeli na návštěvu kamarádi ze souboru Ďumbier ze Slovenska. Víkend si trochu prodloužili a přijeli už ve středu večer. Ve čtvrtek museli Červánkovští šupajdit do školy a Ďumbier jel vystupuvat do Smiřic a do Velichovek. Večer jsme se sešli na zahradě u divadla Jesličky, kde jsme upálili pár čarodějnic.
Ve pátek jsme si prohlédli Hradec z výšky Bílé věže a potom jsme jeli navštívit Perníkovou chaloupku a Kunětickou horu.
V sobotu nám všem nastala práce a celý den jsme jen protančili. Dopoledne jste nás mohli vidět na Masarykově náměstí. Odpoledne jsme potom vystupovali v Pileticích na tradičním Stavění máje. Večer nastala smutná chvilka a my jsme se museli opět rozloučit s Ďumbierem. Ale slíbili jsme si, že se za rok opět uvidíme.

 
© DFS Červánek 2007 optimalizováno pro rozhraní 800x600 webmaster